První díl Harryho Arblogu

Vítejte u prvního dílu Harryho arboristického blogu (dále Arblogu). V této rubrice se budeme věnovat arboristice, tedy péči o dřeviny rostoucí mimo les. Spíše než pro odbornou veřejnost jsou následující texty určeny pro starosty obcí i širokou laickou veřejnost. Tedy každému, kdo někdy viděl strom a nebyl si jistý, jestli pod ním může nechat zaparkované auto přes noc. Při zpracování textů vycházím ze studia na Mendelově univerzitě v Brně, oboru Arboristika, a dále z vlastních zkušeností z terénu. Fotky jsou vlastní či někde ukradené (vždy však ozdrojované).

Proč pozvat arboristu, aneb stop dekapitaci stromů.

Arboristika je relativně mladý obor, minimálně mladší než je obor "strach z přerostlých stromů". Po celé naší republice se setkáváme s dekapitovanými stromy, tedy stromy, u kterých byla odstraněna celá koruna, a byl ponechán pouze kmen, aby obrostl. Poslední dobou se naštěstí od této praxe upouští. Rád bych přinesl osvětu do této problematiky. Není mým cílem nikoho konkrétně obviňovat, spíše poučit a odradit. Existují totiž i jiné možnosti, jak ošetřit vzrostlý strom.

Na první pohled to vypadá dobře - tlustý kmen a na něm zelená bambule. Proč je to tedy špatně?

Z čeho se skládá strom? Pro naše účely stačí základní rozdělení na kořeny, kmen a korunu. Nadnešeně řečeno musí být nadzemní a podzemní část stromu v rovnováze, aby se tyto části dokázaly vzájemně zásobit vodou a živinami. Mimo jiné důležité funkce má zde kmen funkci dvou hadic zajišťující obousměrné zásobování těchto orgánů (odborně se jedná o transpirační a asimilační proud). To je však ideální případ. Případné narušení jedné z těchto rovnovážných částí se tak musí projevit na opačné části.

Omlouvám se kolegům, ale stavaři často netuší, že strom nekončí na úrovni hlíny. Jinak by se nestavělo či nekopalo v těsné blízkosti kmene, čímž strom přichází o kořeny a koruna chřadne. Naštěstí už dnes přichází do povědomí standard ochrany stromů při stavební činnosti (o tom tedy jindy).

Stejně tak to však platí i obráceně. Když odstraním velkou část koruny (nebo celou), co mi bude živit kořeny? Terminál je v arboristice posvátné téma, proto mu bude věnován vlastní článek. Týká se však i této problematiky. Růstové hormony v terminálním výhonu určují architekturu celého stromu (např. nasazení a tvar větví). Když však dojde s celou korunou i k odstranění tohoto CMS (centrálního mozku stromu), dojde k výraznému narušení architektury koruny a postupná hierarchie větví je nahrazena množstvím vzájemně si konkurujících vlků, které rostou všechny vzhůru bez jakéhokoliv systému. Strom se tak pokusí nahradit odstraněnou korunu novými výhony a začne vznikat tzv. sekundární koruna. Ta je tvořena velkým množstvím nestabilních výmladků, které často vyrůstají z jednoho místa. Když to zjednoduším, primární (normální) větev je kotvena hluboko v kmeni a je zde ukotvena celou řadou překrývajících se pletiv. Z toho důvodu je větev stabilní a odolná namáhání (mokrý sníh, těžký pták, noha arboristy). Oproti tomu sekundární výhony (tzv. vlky) vznikají z adventivních pupenů přímo pod kůrou. Nejsou proto ve stromě nijak stabilně kotveny a i při mírném zatížení dochází k jejich vylamování. Případně se tloustnoucí výhony rostoucí z jednoho místa začnou časem vzájemně vytlačovat a vylamovat.

Dalším problémem je velká rána na kmeni. U několika metrových torz se může jednat o řez o průměru desítek cm. I ty nejlépe kompartmentalizující stromy (dobře reagující na ořez) jsou schopné zavalit ránu velikosti několik jednotek centimetrů. Otevřená velká rána na kmeni je vstupní branou pro spóry dřevokazných hub a následné hniloby. Vzorec už je pak snadný: rána, houba, hniloba, dutina, selhání, smutný smajlík.

Zimní fotografie prozradí, jak moc byla poškozena přirozená architektura koruny stromu.

Nerad bych se zde pouštěl do citově zabarvených výlevů typu: sekundární koruna je vlastně lapání stromu po dechu. A ještě když ji každý roku uříznu... no, zamyslete se nad sebou... Spíš si dovolím malé upozornění. Takovýto ořez je považován za poškození dřeviny a může být dle § 87 a 88 zákona č. 114/1992 Sb. pokutován. Tak pozor na to.

Existují výjimky, u kterých je tento ořez možný. Dle arboristického standardu se však jedná pouze o vrby nebo topoly. I když si zahrádkář doma ořeže malou katalpu, spíš si jí jen sám zničí. Určitě ale není možné toto provádět na lipách a dalších vzrostlých stromech ve veřejném prostoru.

Z těchto důvodů by měl stromy posoudit odborník arborista, který navrhne alternativní řešení (odvodová redukce, bezpečností vazba, kácení a výsadba nového stromu).

Existují další řezy, které je možné provádět, a které vypadají podobně, např. řez na hlavu či redukce na torzo u senescentního stromu. To jsou však zvláštní případy, o kterých by měl rozhodnout odborník. O tom, ale zase příště.