Trvalkový blog I.

Ač se jako firma soustřeďujeme převážně na realizace, jak jméno napovídá, v Paměti krajiny jsou mezi námi i tací, jež se zajímají i o práci s rostlinami drobnějšími, než jsou stromy a keře. Jmenovitě se jedná o trvalky a cibuloviny. Tedy rostliny, od kterých se očekává, že budou na stanovišti fungovat déle než jedno vegetační období - několik let.

Abychom dobře porozuměli rostlinám, s nimiž chceme pracovat, a od nichž očekáváme, že nás svojí přítomností budou oblažovat po dobu co možná nejdelší, je potřeba znát jejich základní nároky. Nároky na co? Na jejich životní prostředí. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují životní prostředí rostlin patří osvětlenost, teplota stanoviště, živnost půdy a přístup k vláze. Ona to vlastně není žádná věda. Pokud se nad problémem logicky zamyslíme, dává to hlavu a patu. I my máme své oblíbené prostředí, kde je nám fajn a naopak místa, kde bychom radši nebyli. Představte si běžného obyvatele nigerské vesnice Dan Gojia, kterého lusknutím prstu přesunete do města Ondres na jihu Francie. Pravděpodobně mu bude zima a nebude z tohoto nepředpokládaného výletu zrovna nadšený. No a takhle to funguje i s rostlinami.

Myšlenka rozdělení trvalek do stanovištních okruhů se zrodila v sedmdesátých letech v několika chytrých hlavách a není náhodou, že těch pár chytrých hlav se dalo dohromady v západním Německu. Patřily Richardu Hansenovi a Fridrichu Stahlovi, jejichž myšlenky dotáhl k dokonalosti Prof. Dr. Josef Sieber. Základním hnacím motorem byla osvěta a podpora přehledu o trvalkách mezi pěstiteli a také snaha dostat trvalky do veřejného prostoru. Tito tři vědci rozdělili svět do několika základních stanovištních okruhů (v němčině Lebensbereiche). Ty reprezentují typy životního prostředí rostlin dle výše zmíněných základních faktorů.

To by bylo pro úvodní díl trvalkového blogu vše. V dalších dílech si představíme jednotlivé okruhy podrobně i s nějakými zástupci.

Autor: Ing. Jiří Poušek